OM (Praha, 7.12. - 9.12.2007)
Jde o katolické hnutí, které se vyvinulo
v Polsku v době posledních 50-ti let.
Jeho zakladatelem je diecézní
kněz František Blachnicki. Jako mladý kněz hledal po svých záporných zkušenostech, (formální víra,
vyhlazovací tábor, ztráta víry v člověka, komunistická vláda, atd.) východisko jak oslovit především mladého člověka, jak přispět k upevnění a prohloubení jeho víry, jelikož byl vystavován velkému nátlaku propagandy, zastrašování, a uměle řízených tendencí...
Více...   
Oáza Choreb · O nás · Plánujeme · Stalo se · Různé · Oáza rodin · Svědectví · Kontakty · Foto · Linky · Vzkazy · Přihláška
Dnes je Neděle 8. prosince  2019
Nejbližší akce:

Exercicie, dá-li Pán, se uskuteční v termínu 2.8. - 9.8.2015 (příjezd navečer, odjezd dopoledne) - 7 dní

Cena (zahrnuje ubytování, plnou penzi a zajištění péče o děti v době programu pro manžele - není-li v ceníku uvedeno jinak):

- dospělí a děti nad 10 let - 520 Kč/den

- 1. a 2. dítě ve věku od 2 do 9 let - 410 Kč/den

- další dítě ve věku 2 - 9 let - 360 Kč/den

- dítě do dvou let:

                      a) bez nároku na stravu, lůžko (vlastní postýlka) a péči chůviček) - 50 Kč/den

                      b) jinak než je uvedeno v bodu a) - 210 Kč/den

(Po přihlášení a potvrzení rezervace místa bude potřeba do 15.2.2015 zaplatit zálohu ve  výši 30% ceny. V případě neúčasti na rekolekcích se záloha vrací jen v případě, že účastník zajistí za sebe náhradu)

 

Termín konání akce (od - do):
02.08.2015 - 09.08.2015

OM (Praha, 7.12. - 9.12.2007)

Oáza modlitby v Praze
aneb když nejde Mohamed k hoře, musí Choreb k Jakubovi

Byl pozdní večer – sedmý prosinec –
večerní prosinec – byl oázy čas.
Chorebácký
zval ku  setkání hlas,
kde rajský zaváněl dvůr.  

Jak už malý úvod napovídá, byl páteční podvečer vskutku romantický. Jen si představte tajemnou skupinku s krosnami kdesi v uličkách staré Prahy, u obrovských chrámových dveří, marně bušíc na klepadlo tajemných dveří vedoucích kamsi do hlubin...
Vše možná pramenilo z pouhého nedorozumění. Věta z pozvánky „Zahájení: pátek, 18.00“ byla pochopena jako zahájení akce, namísto zřejmě zamýšleného zahájení scházení se. I když ve výkladovém slovníku je termín „prezentace“ (objevivšího se v programu) přeložen jako „představení se“, a pokud ještě nejsme všichni, jak se můžeme představovat? Záhada...
Večer s sebou přinesl i několik zvláštnosti – první bylo dražení pokrmů; tedy ne co kdo sní, ale co si kdo vymyslí, nakoupí a uskuteční. Podle mínění mnohých se tím navracíme k původnímu charismatu oázy jako komunity, podle slov Skutků: „pobývali svorně v chrámu ... a dělili se o jídlo s radostí a upřímným srdcem.“ Druhým překvapením byl zvláště pro oázové nováčky apel a poněkud hůře stravitelné silentium.
Během sobotního stánku Ježíš znovu procházel Jerichem a Zacheus lezl na moruši, abychom i my mohli rozjímat zda opravdu hledáme to, co zahynulo. Někteří ovšem měli práci značně ulehčenou, protože tento text rozjímali už počtvrté během čtyř týdnů... Hlavním bodem se tedy pro ně stala realizace – jak si všimnout zvědavého člověka, aby nezůstal pouhým němým divákem, ale aby ho zasáhl nečekaný pohled Krista se slovy: „dnes musím zůstat v tvém domě“.
Důležitým bodem skupinek bylo, jak jinak, zaměření na problém formování společenské osobnosti, ve které nesmějí chybět čtyři prvky – kvalitní morální model, samozřejmě prezentován konkrétními vzory, konkrétními příklady života a chování. Ovšem znát není dost, člověk musí i naučené vykonávat, a od toho tu je společenství, ve kterém hledáme svoji úlohu, možnost vlastního působení a služby pro druhé. Poslední je pak skutečnost „zrcadlení“, to jak se vidím v očích druhých lidí, jak mě přijímají. Jednoduše řečeno: často se stávám tím, co si o mě druzí myslí.
Procházka se proměnila v pouť po pražských kostelech. Nejprve sv. Jakub, poté Jiljí, Jezulátko, a kapucíni s betlémem, jehož části jsou odendavatelné. (Jak se Renča přesvědčila na vlastní hlavu v novém slušivém pastýřském klobouku.) Díky její délce se kráčelo nejdříve na večeři (mňam - palačinka) a poté na večerní chvály, kde naši pojedničkáři dostali Ukazatele do další cesty životem.
Přestože jsme byli ve stejné situaci jako davy, které šli za Ježíšem do pouště bez jídla, nepokoušeli jsme se o rozmnožení, a raději se vydali na nákup. Jak by asi zareagovali pravověrní Izraelité, kdyby poslouchali Ježíše jak učí, a hned poté by jim řekl: Máte hlad? Žádný problém, už poslal jsem učedníky do hypermarketu...
Nicméně všechny tyto myšlenky zahnala večerní pobožnost se svědectvími a závěrečný apel, který narušovaly jen občasně lítající blesky, ne snad na obloze jako předzvěst bouřky, ale z kůru jako znamení focení. Při počítání postaviček jsem došla k číslu 22 účastníků, ale nejsem si jista jeho definitivností, neb človíčkové různě odcházeli, aby se poté z větší části navrátili.
V neděli jsme se mohli přesvědčit i o nekompromisnosti moderátorů. Teze, že Bůh mluví silněji ve společenství než v osobní modlitbě byla zavržena, a nebožáci byli vyhnáni do stánku setkání.
Inu, a po „pořádné liturgii“ následovalo tradiční sdílení zakončené slavnou písní z oázové tradice – Zwiastunom z gór. A protože tradici se musí učinit zadost, hned po obědě se všichni rychle rozprchli. (tedy až na uklízející svaté zbytky Izraele, rodem povětšinou z Brna)

Jana z Prahy
Wśród życia dróg, przychodzi już
Władać Bóg - Królem Bóg!

Počet zobrazení: 2548,  Datum vydání: 24.12.2007  13:02:13
Oáza pod Chorebem na poloostrově Synaj
 Tato slova Jana Pavla II. vedla o. Blachnického k myšlence velké evangelizace
"Ad Christum Redemptorem"
Modlitba na přímluvu služebníka Božího Františka Blachnického.

- Bože, Otče všemohoucí, děkujeme Ti za Tvého kněze, sluhu Božího Františka, kterého jsi neobyčejným způsobem obdařil milostí pevné víry, a který svůj život odevzdal k Tvé službě.

- Děkujeme Ti za to, že jsi mu dovolil vroucně milovat Tvou církev a porozumět nejhlubší zásadě její životnosti a plodnosti, kterou je snoubenecké odevzdání sebe v lásce Tvému Synu, podle vzoru Neposkvrněné, Matky církve.

- Děkujeme Ti také za to, že skrze tvého kněze vzniklo v Polsku Hnutí Světlo-Život, které touží vychovávat své účastníky k odevzdání a dávání sebe, a tím přispívat k růstu živých společenství církve.

- Buď velebený Bože, v služebníku Božím Otci Františkovi, v jeho životě a díle a oslav své jméno, uděl mi na jeho přímluvu milost ....., o kterou s pokorou prosím.

Amen.

 
 Tony Melendez hraje na kytaru bez rukou - nohama
a rozdává naději!

© Provincie Řádu minoritů v ČR,       Správce: o. Josef, email: ju@minorite.cz,       Webdesign: www.pudu.cz  (2019)