OŽC II.° (18.7. - 3.8.2006, Horní Lomná – Salajka)
Jde o katolické hnutí, které se vyvinulo
v Polsku v době posledních 50-ti let.
Jeho zakladatelem je diecézní
kněz František Blachnicki. Jako mladý kněz hledal po svých záporných zkušenostech, (formální víra,
vyhlazovací tábor, ztráta víry v člověka, komunistická vláda, atd.) východisko jak oslovit především mladého člověka, jak přispět k upevnění a prohloubení jeho víry, jelikož byl vystavován velkému nátlaku propagandy, zastrašování, a uměle řízených tendencí...
Více...   
Oáza Choreb · O nás · Plánujeme · Stalo se · Různé · Oáza rodin · Svědectví · Kontakty · Foto · Linky · Vzkazy · Přihláška
Dnes je Úterý 21. ledna  2020
Nejbližší akce:

Exercicie, dá-li Pán, se uskuteční v termínu 2.8. - 9.8.2015 (příjezd navečer, odjezd dopoledne) - 7 dní

Cena (zahrnuje ubytování, plnou penzi a zajištění péče o děti v době programu pro manžele - není-li v ceníku uvedeno jinak):

- dospělí a děti nad 10 let - 520 Kč/den

- 1. a 2. dítě ve věku od 2 do 9 let - 410 Kč/den

- další dítě ve věku 2 - 9 let - 360 Kč/den

- dítě do dvou let:

                      a) bez nároku na stravu, lůžko (vlastní postýlka) a péči chůviček) - 50 Kč/den

                      b) jinak než je uvedeno v bodu a) - 210 Kč/den

(Po přihlášení a potvrzení rezervace místa bude potřeba do 15.2.2015 zaplatit zálohu ve  výši 30% ceny. V případě neúčasti na rekolekcích se záloha vrací jen v případě, že účastník zajistí za sebe náhradu)

 

Termín konání akce (od - do):
02.08.2015 - 09.08.2015

OŽC II.° (18.7. - 3.8.2006, Horní Lomná – Salajka)

Místo konání Oázy bylo v neskutečně krásném prostředí Beskyd, kde jakoby se zastavil čas.

Ráda bych se připojila pár řádky co se dělo, či spíše „co nám bylo dáno“ v souvislosti s Oázou II. ° na Salajce roku 2006.
Musím začít malým svědectvím o tom, co předcházelo… Má účast na plnění kroků po Oáze I. byla pro mne velkou zkouškou, kdy jsem začala uvažovat, zda je Oáza vůbec pro mne. Témata kroků zápisníků byla dobrá, ale způsob provedení mi nedával smysl a jedině pocit slibu, že kroky splním, mne držel v odhodlání se týdenních setkávání účastnit. Po skončení kroků jsem odjela na COM v Hradci králové s pocitem, že s Oázou končím, protože to „není pro mne“, protože „mi to nic nedává“. O to více mne, ale trápilo potkat lidi, které jsem tak ráda viděla a s kterými jsem se cítila dobře. Svůj úmysl skončit jsem i řekla nahlas, ale stále tam byl otazník, jakoby mi něco bránilo. Do tří minut po tomto mém prohlášení se přede mnou na stole objevila svíce Oázy II°se slovy nes ji k požehnání od pana biskupa, ležela přede mnou na stole a to spolu s knihou o sv. Dominiku. Dívala jsem se na svíci jak opařená a ve vnitř se mi vše bouřilo, já přece končím, ale neřekla jsem ani slovo (jen zažertovala něco o smyslu pro humor od Pána). Svíci jsem opravdu nesla a při slovech pana biskupa Dominika Duky (Dominika!) o tom, že po nás prostřednictvím svíce posílá světlo Kristovo „Jděte a předávejte ho dalším!“, mě zamrazilo a věděla jsem, že ta slova byl vzkaz. Bylo jasno na Oázu se jede! Místo konání Oázy bylo v neskutečně krásném prostředí Beskyd, kde jakoby se zastavil čas. Nikdo nikam nespěchá, lidi se na cestě zdraví a to vše za hlubokého ticha kopců, které jsou všude. Někdy když jsme se drápali s posledním dechem na další vršek, mi to připomínalo naši duchovní cestu. Jdeme někam kde je to krásné, ale brzy dochází dech a přijdou otázky, „stojí to za to?“, „proč já se tam vlastně škrábu?“, „mám vůbec sílu tam dojít?“. Ale pak si všimnete, že nejdete sami, že i ostatní se musí na chvíli zastavit, chvilku počkat na ty „slabší“ a nahoře se sejdeme všichni, protože patříme k sobě. Jak říkal otec Juzek „bez jednoho jediného bychom to již nebyli my“. Přes skutečnost rozdílného věku a dokonce rozdílného jazyka (nářečí, kterému jsme téměř nerozuměli) a skutečnosti, že nikoho neznáme jsme byli laskavě přijati. Hlavní téma Oázy, byl Exodus. Tedy vyjití z našich závislostí, ze svého starého já, které se stále ptá „co mi to dává“, na sílící jedinou otázku „co mohu dát?“. Ne, že by se to dalo naučit za těch 14 dní, ale je opravdu dobré si to „znovu“ uvědomit a vnitřně přijmout za své se o to snažit. Přijmout také službu a jít dávat to světlo dál! Oáza mi dala poznat krásnou sílu společenství, přes skutečnost, že mne právě ono, pár hodin předtím (Den společenství v Polsku – zhruba 300 lidí) pořádně vyděsilo. Pochopila jsem doufám konečně ten smysl a snad budu mít sílu i jít dál, nějak totiž cítím, že nejsem na to sama. Došlo mi, jak důležité bylo i setkání moravské a české Oázy, právě v tom pohledu kolik si toho navzájem může dávat, v tom, že patříme k sobě. A z celého srdce říkám: „Bohu díky za to!“
MLG
Dodávám jen, že nás všech bylo 24. (Šest účastníků z českých oáz, z Chorebu 8 a 9 animátorů a jeden moderátor.) Jeden účastník byl nezván, i když měl mezi námi velmi důležitou misi, ale tajnou – virus Salaicus gasterovacuis – tak byl pojmenován týmem epidemiologů skládajícím se s dvou světoznámých vědců, kteří k nám dorazili až z Děčína.

Počet zobrazení: 2227,  Datum vydání: 07.08.2006  22:24:46
Oáza pod Chorebem na poloostrově Synaj
 Tato slova Jana Pavla II. vedla o. Blachnického k myšlence velké evangelizace
"Ad Christum Redemptorem"
Modlitba na přímluvu služebníka Božího Františka Blachnického.

- Bože, Otče všemohoucí, děkujeme Ti za Tvého kněze, sluhu Božího Františka, kterého jsi neobyčejným způsobem obdařil milostí pevné víry, a který svůj život odevzdal k Tvé službě.

- Děkujeme Ti za to, že jsi mu dovolil vroucně milovat Tvou církev a porozumět nejhlubší zásadě její životnosti a plodnosti, kterou je snoubenecké odevzdání sebe v lásce Tvému Synu, podle vzoru Neposkvrněné, Matky církve.

- Děkujeme Ti také za to, že skrze tvého kněze vzniklo v Polsku Hnutí Světlo-Život, které touží vychovávat své účastníky k odevzdání a dávání sebe, a tím přispívat k růstu živých společenství církve.

- Buď velebený Bože, v služebníku Božím Otci Františkovi, v jeho životě a díle a oslav své jméno, uděl mi na jeho přímluvu milost ....., o kterou s pokorou prosím.

Amen.

 
 Tony Melendez hraje na kytaru bez rukou - nohama
a rozdává naději!

© Provincie Řádu minoritů v ČR,       Správce: o. Josef, email: ju@minorite.cz,       Webdesign: www.pudu.cz  (2020)