Kratičce o Dvojce na Trojce
Jde o katolické hnutí, které se vyvinulo
v Polsku v době posledních 50-ti let.
Jeho zakladatelem je diecézní
kněz František Blachnicki. Jako mladý kněz hledal po svých záporných zkušenostech, (formální víra,
vyhlazovací tábor, ztráta víry v člověka, komunistická vláda, atd.) východisko jak oslovit především mladého člověka, jak přispět k upevnění a prohloubení jeho víry, jelikož byl vystavován velkému nátlaku propagandy, zastrašování, a uměle řízených tendencí...
Více...   
Oáza Choreb · O nás · Plánujeme · Stalo se · Různé · Oáza rodin · Svědectví · Kontakty · Foto · Linky · Vzkazy · Přihláška
Dnes je Neděle 8. prosince  2019
Nejbližší akce:

Exercicie, dá-li Pán, se uskuteční v termínu 2.8. - 9.8.2015 (příjezd navečer, odjezd dopoledne) - 7 dní

Cena (zahrnuje ubytování, plnou penzi a zajištění péče o děti v době programu pro manžele - není-li v ceníku uvedeno jinak):

- dospělí a děti nad 10 let - 520 Kč/den

- 1. a 2. dítě ve věku od 2 do 9 let - 410 Kč/den

- další dítě ve věku 2 - 9 let - 360 Kč/den

- dítě do dvou let:

                      a) bez nároku na stravu, lůžko (vlastní postýlka) a péči chůviček) - 50 Kč/den

                      b) jinak než je uvedeno v bodu a) - 210 Kč/den

(Po přihlášení a potvrzení rezervace místa bude potřeba do 15.2.2015 zaplatit zálohu ve  výši 30% ceny. V případě neúčasti na rekolekcích se záloha vrací jen v případě, že účastník zajistí za sebe náhradu)

 

Termín konání akce (od - do):
02.08.2015 - 09.08.2015

Kratičce o Dvojce na Trojce

Letos se dvojka konala v Litoměřicích na Trojce (dům č. 3 na Dómském náměstí).

Díky různým okolnostem, které zná lépe o. Juzek a Martina,  se stalo, že se letos Dvojka konala v Litoměřicích (na Trojce). Pravděpodobně hlavní zásluhu na tom měl Duch Svatý, který viděl, že i kamenolom litoměřické diecéze potřebuje občerstvit pramenem vody živé, vyvěrající po pravé straně chrámu (přesněji řečeno: katedrály, ale pouze v případě, že stojíte přímo naproti ní). A tak tam poslal oázu. Ponejvíce ze samého konce republiky, jako např. z Hranic, z Karviné, z Olomouce, z Brna, z Valašských Klobouk, a pak o kousek blíž taky z Prahy, Dřemčic, Bohušovic a Děčína. A pak o notný kousek dál až z Varšavy. A když se všichni tihle lidé sešli, s Duchem Svatým taky začali, první společnou votivní mší svatou právě k Duchu Svatému. Což bylo pravděpodobně zásadní rozhodnutí, protože kdybych měla jedním slovem říct, jaká celá tahle oáza byla, tak byla SVATODUŠNÍ.
Bylo nás jen o málo víc než tehdy učedníků ve večeřadle, a tak jsme si během celé oázy stále víc uvědomovali, jak rozmanité jsou Jeho dary a jak je krásné, když jimi můžeme sloužit druhým právě tak, jak nás k tomu Pán připravil (nebo podle toho, jaká služba na nás ten den zrovna vyšla), ale vždycky se z těch jednotlivých službiček podařilo dát dohromady veliký celek, v němž nic nechybělo. A když chybělo, tak to asi nebylo tak důležité. Navíc jsme mohli být skoro pořád spolu. Při mši svaté, když jsme se krásně vešli do kolečka kolem oltáře. Při jídle, když jsme seděli kolem jednoho velkého stolu. Při veselých večerech na dvorku. A pořád na té dlouhé cestě z Egypta, na které by jeden člověk sám nemohl nikdy přežít, kterou je možné jít právě jedině společně a taky s Hospodinem v sloupu oblakovém a s Hospodinem v sloupu ohnivém…
Proto byl tak důležitý už první den, kdy jsme vyrazili pryč ze všech otroctví, která bychom s sebou neunesli. Pán nás osvobodil, aby nás uvedl na poušť, aby nám mohl promlouvat k srdci, abychom se vydali za ním zemí neosívanou…
Pán nám dal světlo, abychom svítili na cestu druhým i sobě navzájem, pokropil nás vodou a očistil od všech našich model…
Pán nám dal do úst své Slovo, dal nám jazyk učedníků, abychom uměli podpírat slovem, a poslal nás – On sám skrze ruce posvěcené. Ale jak mohou vzývat toho, v něhož neuvěřili? A jak mohou uvěřit v toho, o kom neslyšeli? A jak mohou uslyšet, není-li tu nikdo, kdo by ho zvěstoval? A jak mohou zvěstovat, nejsou-li posláni? Ale my jsme posláni byli a viděli jsme, jak moc je poslání potřeba…
Viděli jsme místo, kam lidé byli odváženi, aby se odtud už nevrátili. A viděli jsme místo, kam jsou lidé přiváženi, aby se tu v poslední chvíli mohli setkat s Hospodinem, svým Pánem a usnout v Jeho náručí…
Šli jsme s Pánem cestou kříže. Už začínám věřit, že to byl opravdu Duch Svatý, který nás vedl. Vzhůru vinicemi, dál a dál, výš a výš. Úponky, jejichž dozrávající plody netuší, že mohou být určeny k Oběti… Bahnem cest a průtrží vod až na místo, kde měl být vztyčen kříž. Kříž, který je i zde znamením Vítězství! A září ohněm tajemství…
A prošli jsme Rudým mořem. Silný vítr se hnal za námi, ale sloup ohnivý před námi neuhasil. Faraónovy vozy nás nedostihly, jejich kola se zabořila v bahnu mnoha vod, jejich nářek překryla zářivá noc letního úplňku. Noc bdění pro Hospodina. Prošli jsme znovu vodou křtu, až k největší Svátosti, která občerstvuje a obživuje. Došli jsme smíření s Hospodinem, aby nás už hřích neodděloval od něj ani od těch, jejichž jsme bratry a sestrami.
Na den Letnic jsme si nehráli, Letnice jsme skutečně prožili. S vigilií, s modlitbou na začátek pouti, s otcem Romanem a otcem biskupem, s Jedničkou a se závěrečnou modlitbou díkůvzdání. A mnohými radostmi, které skýtá cesta domů…
Přidali jsme se k těm, kterým nejsou lhostejná otroctví jiných lidí, a tím se znovu stali svobodnějšími i za ty, kdo svou svobodu různým způsobem ztratili…
A nakonec jsme se vzájemně podělili o to, co velikého v nás Pán za tu krátkou dobu učinil. Bylo toho nepočítaně a jen zlomek byl vysloven, ale byť jen za ten, veliké ALELUJA!

Magnificat anima mea Dominum … quia fecit mihi magna!


Počet zobrazení: 2570,  Datum vydání: 15.08.2007  14:27:34
Oáza pod Chorebem na poloostrově Synaj
 Tato slova Jana Pavla II. vedla o. Blachnického k myšlence velké evangelizace
"Ad Christum Redemptorem"
Modlitba na přímluvu služebníka Božího Františka Blachnického.

- Bože, Otče všemohoucí, děkujeme Ti za Tvého kněze, sluhu Božího Františka, kterého jsi neobyčejným způsobem obdařil milostí pevné víry, a který svůj život odevzdal k Tvé službě.

- Děkujeme Ti za to, že jsi mu dovolil vroucně milovat Tvou církev a porozumět nejhlubší zásadě její životnosti a plodnosti, kterou je snoubenecké odevzdání sebe v lásce Tvému Synu, podle vzoru Neposkvrněné, Matky církve.

- Děkujeme Ti také za to, že skrze tvého kněze vzniklo v Polsku Hnutí Světlo-Život, které touží vychovávat své účastníky k odevzdání a dávání sebe, a tím přispívat k růstu živých společenství církve.

- Buď velebený Bože, v služebníku Božím Otci Františkovi, v jeho životě a díle a oslav své jméno, uděl mi na jeho přímluvu milost ....., o kterou s pokorou prosím.

Amen.

 
 Tony Melendez hraje na kytaru bez rukou - nohama
a rozdává naději!

© Provincie Řádu minoritů v ČR,       Správce: o. Josef, email: ju@minorite.cz,       Webdesign: www.pudu.cz  (2019)