ORE2011
Jde o katolické hnutí, které se vyvinulo
v Polsku v době posledních 50-ti let.
Jeho zakladatelem je diecézní
kněz František Blachnicki. Jako mladý kněz hledal po svých záporných zkušenostech, (formální víra,
vyhlazovací tábor, ztráta víry v člověka, komunistická vláda, atd.) východisko jak oslovit především mladého člověka, jak přispět k upevnění a prohloubení jeho víry, jelikož byl vystavován velkému nátlaku propagandy, zastrašování, a uměle řízených tendencí...
Více...   
Oáza Choreb · O nás · Plánujeme · Stalo se · Různé · Oáza rodin · Svědectví · Kontakty · Foto · Linky · Vzkazy · Přihláška
Dnes je Čtvrtek 27. července  2017
Nejbližší akce:

Exercicie, dá-li Pán, se uskuteční v termínu 2.8. - 9.8.2015 (příjezd navečer, odjezd dopoledne) - 7 dní

Cena (zahrnuje ubytování, plnou penzi a zajištění péče o děti v době programu pro manžele - není-li v ceníku uvedeno jinak):

- dospělí a děti nad 10 let - 520 Kč/den

- 1. a 2. dítě ve věku od 2 do 9 let - 410 Kč/den

- další dítě ve věku 2 - 9 let - 360 Kč/den

- dítě do dvou let:

                      a) bez nároku na stravu, lůžko (vlastní postýlka) a péči chůviček) - 50 Kč/den

                      b) jinak než je uvedeno v bodu a) - 210 Kč/den

(Po přihlášení a potvrzení rezervace místa bude potřeba do 15.2.2015 zaplatit zálohu ve  výši 30% ceny. V případě neúčasti na rekolekcích se záloha vrací jen v případě, že účastník zajistí za sebe náhradu)

 

Termín konání akce (od - do):
02.08.2015 - 09.08.2015

ORE2011

Bůh na člověka volal: “Kde jsi?”(Gen 3, 8- 9). I na nás volal a my jsme měli touhu vyjít ven z našich skrýší, ve kterých jsme se naučili schovávat před Bohem, spoléhat jen sami na sebe a řešit si věci po svém.

Na začátku srpna 2011 jsme prožili 7-mi denní evangelizační oázu rodin na mariánském poutním místě Krnov-Cvilín. Dali jsme Pánu svůj čas, otevřeli mu svá srdce a dostali od Něj spoustu milostí. Pán nás vede k tomu, abychom se nebáli podělit o svou zkušenost  s dalšími lidmi. Ať je tedy na následujících řádcích oslaven Bůh, zdroj a pramen veškeré lásky, víry a naděje.

Na oázu jsme se velmi těšili. Po náročném období naplněném prací, starostmi se stavbou rodinného domu, péčí o 2 malé děti atd. jsme si chtěli s manželem odpočinout, mít na sebe více času, načerpat sil a hlavně zažít další dobrodružství s Pánem.

První dva dny jsme zažívali poušť. Jakoby to všechno, s čím jsme přijeli, bylo vystaveno Božímu světlu, a to ve vší ubohosti, lidské slabosti a nahotě. Ležely mezi námi věci, které nebyl čas před odjezdem vykomunikovat, cítili jsme se jako suché stromy, které sice touží po tom, aby se zase zazelenaly, ale nebylo v našich silách překonat vzdálenost, která mezi námi byla. Jakoby se na nás naplňovala slova apoštola Pavla: “Neboť vím, že ve mně nepřebývá žádné dobro, chci říci v mém těle, v mých možnostech je totiž dobro chtít, ne však vykonat je. Vždyť nekonám dobro, které chci, ale konám zlo, které nechci.” (Řím 7, 18-19).

Po celou dobu exercicií jsme byli vybízeni k tomu, abychom se otevřeli Duchu svatému, úplně se mu odevzdali, pustili ho do všech oblastí našeho života a nic před ním neskrývali. Bůh nás dále vybízel, abychom se učili větší upřímnosti- vůči Němu, sobě i manželovi a nesnažili se naši slabost a nahotu maskovat. Vybavoval se nám obraz z knihy Geneze, jak se první lidé po prvotním hříchu před Bohem skryli mezi stromy v zahradě a Bůh pak na člověka volal: “Kde jsi?”(Gen 3, 8- 9). I na nás volal a my jsme měli touhu vyjít ven z našich skrýší, ve kterých jsme se naučili schovávat před Bohem, spoléhat jen sami na sebe a řešit si věci po svém.

Druhý den večer jsme Pánu s pokorou při manželské adoraci vyznali svou bídu a prosili Ho, aby nám pomohl, aby nás proměnil a vylil proudy svých milostí do naší pouště. A Pán začal konat. Začali jsme spolu více komunikovat a den ode dne jsme se více sbližovali. Otvírali jsme témata, která mezi námi ležela a hledali jsme shodu a jednotu tam, kde bylo rozdělení. Třetí den exercicií jsme prožili svátost smíření, ve které jsme mohli zakusit radost z návratu marnotratného syna do otcovského domu. Čtvrtý den jsme putovali na mariánské poutní místo Maria Hilf u Zlaté Hory. Při vzpomínce na to místo nás naplňuje radost. Jakoby se nebe dotýkalo země a člověk mohl zakusit něco málo z blaženosti, kterou má pro nás Bůh v plné míře připravenou v nebeském království a kterou můžeme po troškách prožívat už nyní. Modlili jsme se společně křížovou cestu a na programu byl i manželský dialog. Nástroj, který slouží k tomu, abychom si navzájem naslouchali a budovali manželskou jednotu. Měli jsme příležitost být k sobě upřímní, mluvit o svých pocitech, otevřít jeden druhému svá srdce a v Boží přítomnosti hledat větší pochopení jeden pro druhého. Pátý den jsme Pánu při pobožnosti pálení model odevzdali všechny věci, které nás od něj oddělovaly, všechno, k čemu jsme se uchylovali místo toho, abychom přišli za Otcem. Šestý den byla na programu mimo jiné noční adorace manželů. Byl to pro nás nejsilnější zážitek z celé oázy. Zakusili jsme silně Boží blízkost a více porozuměli slovům apoštola Petra při proměnění Páně na hoře Tábor: “Pane, dobře, že jsme tady. Chceš-li, uděláme zde tři stany...“ (Mt 17, 4). Nechtěli jsme, aby ta chvíle skončila, bylo nám u Pána tak dobře. Když nás pak vystřídal další manželský pár, vpluli jsme do noční cvilínské krajiny, pod širé nebe a oblohu plnou hvězd, opět noví a proměněni. Celý týden nás Hospodin zaléval a pečoval o nás, probouzel v nás den ode dne stále větší lásku a touhu jednoho po druhém. Náš strom se zazelenal a rozkvetl. Společně se žalmistou tak chceme na závěr tohoto svědectví zvolat: “Vzdávejte díky Jahvovi, neboť je dobrý, jeho láska trvá na věky!“ (Žl 136).

Díky Bohu i za všechny lidi, kteří sloužili. Díky otci Josefovi za duchovní doprovázení, animátorům za vedení skupinek, pečovatelům, kteří se starali o naše děti, hudebníkům, kuchařce Janě a všem, kteří vytvořili pro oázu zázemí. Majka a Broňo                                                                                                    


Počet zobrazení: 3055,  Datum vydání: 22.08.2011  20:07:59
Oáza pod Chorebem na poloostrově Synaj
 Tato slova Jana Pavla II. vedla o. Blachnického k myšlence velké evangelizace
"Ad Christum Redemptorem"
Modlitba na přímluvu služebníka Božího Františka Blachnického.

- Bože, Otče všemohoucí, děkujeme Ti za Tvého kněze, sluhu Božího Františka, kterého jsi neobyčejným způsobem obdařil milostí pevné víry, a který svůj život odevzdal k Tvé službě.

- Děkujeme Ti za to, že jsi mu dovolil vroucně milovat Tvou církev a porozumět nejhlubší zásadě její životnosti a plodnosti, kterou je snoubenecké odevzdání sebe v lásce Tvému Synu, podle vzoru Neposkvrněné, Matky církve.

- Děkujeme Ti také za to, že skrze tvého kněze vzniklo v Polsku Hnutí Světlo-Život, které touží vychovávat své účastníky k odevzdání a dávání sebe, a tím přispívat k růstu živých společenství církve.

- Buď velebený Bože, v služebníku Božím Otci Františkovi, v jeho životě a díle a oslav své jméno, uděl mi na jeho přímluvu milost ....., o kterou s pokorou prosím.

Amen.

 
 Tony Melendez hraje na kytaru bez rukou - nohama
a rozdává naději!

© Provincie Řádu minoritů v ČR,       Správce: o. Josef, email: ju@minorite.cz,       Webdesign: www.pudu.cz  (2017)